Týden před Starákem, který jsme měli domluvený už dávno, náš manager Martin přišel s nabídkou, že se mu někde podařilo pro nás vyhandlovat předskokanství před Vlastou Rédlem a Kryštofem na hradě Kost. Touto cestou mu děkuju! Po delší debatě na sociální síti jsme se v kapele dohodli, že do toho teda jdeme. Nešlo nám ani o tu prestiž si zahrát po boku takových "hvězd" jako spíš o to, že z tohohle hraní budou peníze na CéDéčko, který se chystáme natáčet.
Přišel pátek a většina z nás si v práci vzala půldenní volno, abychom stihli včas zahájit 9. ročník festivalu Starák. Podivuhodně se scházíme na Staráku v backstage včas...až mě to samotného překvapilo. Vybalujeme věci a plánujeme, jak nejrychleji pojedeme směr Kost. Je tak půl páté a pomalu se začínáme nasoukávat na podium. Uděláme zvukovou zkoušku a za deset pět začíná Cyril tahat sedm statečných. Už v intru je slyšet, že to asi nebude náš nejlepší výkon, protože jsme tak 3 týdny nezkoušeli… Po dvou písničkách se Lesíkovi úplně rozladí kytara kvůli novým strunám, které ještě před zvukovkou natahoval. Pak se rozladí i ta moje, ale to je tak v půlce setu, takže je čas na menší pauzu a tyhle drobné nuance doladit. Naladěno a my pokračujeme v naší spanilé jízdě do konce, přičemž dělám pořád chyby.
Ve třičtvrtě zaznívají poslední tóny Sídláku a my začínáme hystericky balit naše věci a jako v akčním filmu naskakujeme do aut a vyrážíme směr Kost (jen taková technická - podle google navigace to mělo trvat 1 hodinu a 10 minut a my měli na to, abychom stihli zvukovku 1 hodinu a 10 minut, takže nikde nás nesměla zdržet nějaká zácpa). Jelikož naše posádka, teda posádka A, byla rychlejší, tak se ujímá vedení...celou dobu jsem doufal, že Alan zprovozní na svém vodafonském telefonu navigaci...ale marně...po půl kilometru přenechávám vedení skupině B, ve který je zkušený navigátor Cyril a jeho proslulá funkční navigace. Po šílené jízdě mezi vesnicemi, kde jsme potkali snad všechny druhy hospodářských vozidel, se ocitáme na R10 a mastíme směr Boleslav. Teď už každý za sebe tlačí oktávky do skoro maxima, takže se často stávalo, že jsem jeli až 180km/h...aspoň podle tachometru. Před Boleslaví jsme na sebe znovu počkali a jeli spořádaně směrem na Sobotku. Od pořadatelů byl přislíbený policejní doprovod, kdyby byla cesta od Sobotky po Kost špatně průjezdná...no naštestí nebyl potřeba.
Přijíždíme úplně na čas, takže když vylézáme z auta, tak kapela, která to tam zahajovala, dohrává poslední tony nějakého přiblblého ploužáku jako Keks!. Oblíkneme náš koncertní stejnokroj a už nosíme věci na podium. Ha, pod pódiem najednou vidíme 1400 lidí ..... a sakra. No nic, zapojíme se, naladíme, nazvučíme a Martin si už nervózně poklepává na hodinky, abychom začali. Raz, dva, tři, čtyři a Cyril opět tahá sedm statečných. Tentokrát už bez chyby a tím ohlašuje, že jsme se na Staráku pěkně rozehráli. Dozní první naše písnička a my vidíme, jak posluchači, co přišli na Kryštof s Vlastou Rédle, moc nechápou proč zrovna my. Dáváme druhou a u třetí už máme i poměrně slušný aplaus. Alan hodí pár fórků a publikum je skoro naše. Před Sekretářkou Alan varuje rodiče, že bude lepší, když zacpou uši svým ratolestem. Dohrajeme Sekretářku a po ní následují bouřlivé ovace od asi pěti 15-17ti letých teenagerů jakože dobrý, když zezadu, asi tak od zvukaře nějaká paní křičí "trapný, trapný". Trošku se divíme, než někomu dojde (teď už nevím komu), že nekřičí trapný, ale krátký :D. Tak na sebe pokukujeme, ale podruhé jsem jí nedali. Zahráli jsme skoro všechno až na Sídlák, protože se Martin potřeboval vejít do časového harmonogramu. Dohráno, sbaleno a větší část kapely jede z5 na Starák užít si Prago pyčo. Já a Cyril zůstáváme, abychom pomohli Martinovi s organizací a tak.
Po nás nastoupil Vlasta Rédl a jeho Jihomusic...nebo tak něco, bylo to super. Po skončení příchází Vlasta do backstage a trošku kroutí hlavou, tak mu říkam, že to bylo super a on že se vůbec neslyšel, tak mu hladím ego a říkám jak to bylo super...super pocit. Po nich se začali na pódium cpát Kryštof. O tom asi moc psát nebudu, akorát že mají poměrně dost vychytanou vizuální show.
Akce na Kosti skončila a já a Cyril jedeme na Starák zkontrolovat, jak to tam vypadá.
Po příjezdu jsme zjistili, že jsou všichni namol a že se kymácí jako námořníci. Dal jsem si pivo, prošel areál a asi za hodinu jsem rozvezl do domovů Cyrila, společně s kamarádem Fandou + nějakou random holku, kterou si Fanoušek nabalil, ale taky jela dom. Tím bych tyhle střízlivé dvojákové zážitky ukončil.
Na další report se můžete těšit od někoho jiného.
Mějte se a buďte Radicalní
Jakub
