V sobotu 2.11. jsme měli sraz u naší centrály a to na Esku na Jižáku. Jak je našim dobrým zvykem, reálný sraz byl asi o hodinu a půl později, než bylo původně plánováno. Naložili jsme aparát a potom jsme jeli ještě naložit Alana, který to nestíhal.
Vyrazili jsme směr Rokytnice. Nálada byla celkem ok a cestou jsme plánovali, jak bychom mohli překvapit a hlavně co koupit naší úžasné houslistce Anně, která slavila ten den narozeniny a na Skácelku dorazí později s přítelem Kubou.
První naší štací byla klasická zastávka, a to v Mladé Boleslavi, kde jsme pokoupili párty předměty jako: balónky, frkačky, svíčky a čepičky. Nakonec jsme rozhodli, že už všechno Anna má a tak byl zakoupen jenom dort.
Někde v půli cestě jsme se ještě zatavili na pozdní oběd, při kterým nám volal manager Martin s oznámením, že prý už je na místě se Šimonem. HA :) na to, že vyráželi asi hodinu po nás ... to byl docela slušný výkon. Pro náš oběd jsme podle fasády baráku vybrali poměrně slušně, ale uvnitř to už tak hvězdné nebylo. Úplně prázdný lokál, kde byl jenom pokuřující a kafe pijící pan výčepní koukajíce na něco ultranudného v TV. Hned jak nás spatřil, přestal kouřit, vypnul TV a zapnul nám do beden Karla Kryla (hurá!). Když jsme si objednávali, tak jsme si všimli, že má na pravé, oku jojo :D asi slušnej kraj.
Po jídle, které kupodivu bylo v pořádku, jsme pokračovali v cestě směr Rokytnice. Celou cestu nás sralo to, že nám zase prší stejně jako minule.
V Rokytnici jsme chvilinku hledali fotbalové hřiště, za kterým se mělo zatočit do leva. Sláva, našli jsme to a už se pěkně strmým krpálem škrábeme směr Skácelka Cyril už krásně drtí novou spojku transporteru, jež vydává libovej smell. Jelikož už je tma a dost hustá mlha..tak víme prd jestli jedem dobře. Zapínáme satelitní navigaci a díky technologii 21. století, jsme všichni uklidněni, že jedeme cajk.
Dojeli jsme a vykládáme věci, Lesík a Kika jdou připravovat party pro Annu a zbytek snáší věci a připravujeme si to na večer.
Asi tak za půl hodiny přijíždí Anna...tak všichni honem, honem do pokoje, nasadit čepičky, frkačky do pusy a zhasnout a tma a nic. Trvalo ještě asi 15 minut než Annu Cyril přivedl na pokoj .... raz, dva, tři a PŘEKVAPENÍ!!!! :D no a pak jsme Anně zazpívali "Kdo to má dneska narozeniny" a šupem pivko, jídlo a dopřipravit si zbytek věcí na večerní vystoupení.
Půl devátá a Cyril začíná naše Intro.
Během vystoupení byly tři pauzy a v kompletní sestavě jsme přehráli náš play list dva krát dokola.Potom po kratší poradě bylo odhlasováno ultrapunx trio a to Petki, Lesík a Sajmoška.
Zapunkovali jsmé asi 15 skladeb, pak jsme přidali ještě asi tři z původního play listu a byla tu půlnoc...no a tak jsme se na to vysrali a šli jsme se věnovat alkoholu a místnímu osazenstvu.
Ráno jsme se sešli u snídaně se smíšenými pocity. Proběhla debata, kdo že je nejmíň vožralej, což nakonec vyhrál Matěj a Cyril. Naložili věci a vyrazili jsme dolú po žlutý sjezdovce. Někteří neměli zrovna vysokohorskou obuv a tak Alan zbarvil svůj oděv do hněda a až do dosažení pevné silnice připomínal opilého gibona, co hledá jídlo. Po deštiplném slezu z hory jsme konečně nasedli do suchého auta a vyrazili směr Praha.
To by asi stačilo.
Vyrazili jsme směr Rokytnice. Nálada byla celkem ok a cestou jsme plánovali, jak bychom mohli překvapit a hlavně co koupit naší úžasné houslistce Anně, která slavila ten den narozeniny a na Skácelku dorazí později s přítelem Kubou.
První naší štací byla klasická zastávka, a to v Mladé Boleslavi, kde jsme pokoupili párty předměty jako: balónky, frkačky, svíčky a čepičky. Nakonec jsme rozhodli, že už všechno Anna má a tak byl zakoupen jenom dort.
Někde v půli cestě jsme se ještě zatavili na pozdní oběd, při kterým nám volal manager Martin s oznámením, že prý už je na místě se Šimonem. HA :) na to, že vyráželi asi hodinu po nás ... to byl docela slušný výkon. Pro náš oběd jsme podle fasády baráku vybrali poměrně slušně, ale uvnitř to už tak hvězdné nebylo. Úplně prázdný lokál, kde byl jenom pokuřující a kafe pijící pan výčepní koukajíce na něco ultranudného v TV. Hned jak nás spatřil, přestal kouřit, vypnul TV a zapnul nám do beden Karla Kryla (hurá!). Když jsme si objednávali, tak jsme si všimli, že má na pravé, oku jojo :D asi slušnej kraj.
Po jídle, které kupodivu bylo v pořádku, jsme pokračovali v cestě směr Rokytnice. Celou cestu nás sralo to, že nám zase prší stejně jako minule.
V Rokytnici jsme chvilinku hledali fotbalové hřiště, za kterým se mělo zatočit do leva. Sláva, našli jsme to a už se pěkně strmým krpálem škrábeme směr Skácelka Cyril už krásně drtí novou spojku transporteru, jež vydává libovej smell. Jelikož už je tma a dost hustá mlha..tak víme prd jestli jedem dobře. Zapínáme satelitní navigaci a díky technologii 21. století, jsme všichni uklidněni, že jedeme cajk.
Dojeli jsme a vykládáme věci, Lesík a Kika jdou připravovat party pro Annu a zbytek snáší věci a připravujeme si to na večer.
Asi tak za půl hodiny přijíždí Anna...tak všichni honem, honem do pokoje, nasadit čepičky, frkačky do pusy a zhasnout a tma a nic. Trvalo ještě asi 15 minut než Annu Cyril přivedl na pokoj .... raz, dva, tři a PŘEKVAPENÍ!!!! :D no a pak jsme Anně zazpívali "Kdo to má dneska narozeniny" a šupem pivko, jídlo a dopřipravit si zbytek věcí na večerní vystoupení.
Půl devátá a Cyril začíná naše Intro.
Během vystoupení byly tři pauzy a v kompletní sestavě jsme přehráli náš play list dva krát dokola.Potom po kratší poradě bylo odhlasováno ultrapunx trio a to Petki, Lesík a Sajmoška.
Zapunkovali jsmé asi 15 skladeb, pak jsme přidali ještě asi tři z původního play listu a byla tu půlnoc...no a tak jsme se na to vysrali a šli jsme se věnovat alkoholu a místnímu osazenstvu.
Ráno jsme se sešli u snídaně se smíšenými pocity. Proběhla debata, kdo že je nejmíň vožralej, což nakonec vyhrál Matěj a Cyril. Naložili věci a vyrazili jsme dolú po žlutý sjezdovce. Někteří neměli zrovna vysokohorskou obuv a tak Alan zbarvil svůj oděv do hněda a až do dosažení pevné silnice připomínal opilého gibona, co hledá jídlo. Po deštiplném slezu z hory jsme konečně nasedli do suchého auta a vyrazili směr Praha.
To by asi stačilo.
Radicálně užívejte života a doufám, že se s vámi uvidíme 21.12.2013 v Rock Café, kde bude malé finále.
Petki
Žádné komentáře:
Okomentovat