A najednou se to stalo. Dva týdny po naší festivalové premiéře jsme vyrazili směr Krkonoše, kde jsme měli zahajovat letní sezónu chaty Skácelka.
Po klasicky hektickém nakládání naší aparatury den předem, skupina The Radicals vyráží 1.6. směr Krkonoše. Já už jsem od pátku byl na chatě a čekal jsem, až tyhle rokové legendy pojedou okolo, abych se k nim přidal. Všechno nakonec dopadlo trošku jinak, než jsme plánovali a s půlkou kapely jsem se sešel až v nedaleké Sobotce, kde jsme si na náměstí dali kafe a zdravotní cígo. Během 15 minut co jsme spokojeně popíjeli kávu a kouřili, se na náměstí sjelo asi 30 starých jaw tzv. kejvaček. Celé to zakončovaly tři staré auta VB.
Dopili jsme a v klidu jsme vyjeli směr Rokytnice nad Jizerou, kde jsme se setkali se zbytkem, který jel jinou silnicí. V Rokytnici jsme poznali, že počasí asi setrvá ve stavu deštivém. Po vyjetí nesmyslného kopce a vynošení veškeré techniky jsme jeli přeparkovat auta na spodní parkoviště a pak nás pan hodný majitel Robert odvezl svým 4x4 zpět na chatu.
Během hodiny jsme měli postaveno a už jsme jenom čekali na povel, abychom spustili naší show. Chata se začínala pomalu plnit pro nás neznámými hosty, ale pro Roberta to byli staří známí z okolních chat. Odbyla půl devátá a my jsme spustili libé tóny našeho intra.
Ze začátku se vůbec nikdo z příchozích nechytal, takže po odehrání veškerých našich cyzojazyčních písniček jsme dali pauzu na pivex a džontex. Asi za 20 minut jsme spustili naší druhou půl, kterou tvořila už jenom česká tvorba. Ke konci druhé půlky se na parketu před námi začali vlnit místní návštěvníci.
Dohráli jsem druhou půlku a mysleli jsme, že je konec… a na to Robert „ se podívejte, to musíte ještě hrát „ Tak po další přestávce jsme začali celý playlist od znova. Celková délka našeho vystoupení trvala asi 2 hodiny a 30 minut.
Po skončení a sbalení většiny věcí, jsme se dál věnovali alkoholu, když najednou vyhroceno a dostávám plnou dvojkou vína přímo do otevřených očí od Majdy…..no a tak se jdu převléct. Dojdu nahoru a zjistím, že nemám klíče, když najednou Majda a že se omlouvá…tak jí zkušeně posílám zpět dolů pro klíče od pokoje, které jsem dole zapomněl.
Převlíknu se, Majda mi pověsí košili a jdu dolů. No, a je to tady. Dál v klidu popíjím a najednou dvě rychlý na bradu. Rozkoukám se a zjistím, že Lesík. Moje reakce … jdu ho zabít, ale v tom už mě držel Martin a Alan a říkají, ať na to seru. Dál už jenom hajzl, umyvadlo a spousta krve z rozseknutého spodního rtu. Nechápu, jsem nasranej a jdu si lehnout. Asi za půl hodiny mě budí Lesík s tím, že zavolal Horskou službu, aby se na ten můj spodní ret podívali. Horská služba ošetřila a tak jsem to šel ještě pár panáky vydezinfikovat. Mezitím se dozvídám proč vlastně … no klasiky sračka, takže to nebudu rozebírat.
Druhý den u snídaně Robert říká: „Vy jste dobrá kapela, jste včera předvedli úplně všechno…koncert, pitku a pak i bitku“
Dosnídali jsme, někteří dali i menší oběd a po naložení věcí jsme vyrazili směr Praha.
To asi vše ze zájezdu The Radicals do Krkonoš.
Užívejte života a v pátek v Propagandě.
Jakub
Žádné komentáře:
Okomentovat