A najednou se to stalo. Dva týdny po naší festivalové premiéře jsme vyrazili směr Krkonoše, kde jsme měli zahajovat letní sezónu chaty Skácelka.
Po klasicky hektickém nakládání naší aparatury den předem, skupina The Radicals vyráží 1.6. směr Krkonoše. Já už jsem od pátku byl na chatě a čekal jsem, až tyhle rokové legendy pojedou okolo, abych se k nim přidal. Všechno nakonec dopadlo trošku jinak, než jsme plánovali a s půlkou kapely jsem se sešel až v nedaleké Sobotce, kde jsme si na náměstí dali kafe a zdravotní cígo. Během 15 minut co jsme spokojeně popíjeli kávu a kouřili, se na náměstí sjelo asi 30 starých jaw tzv. kejvaček. Celé to zakončovaly tři staré auta VB.
Dopili jsme a v klidu jsme vyjeli směr Rokytnice nad Jizerou, kde jsme se setkali se zbytkem, který jel jinou silnicí. V Rokytnici jsme poznali, že počasí asi setrvá ve stavu deštivém. Po vyjetí nesmyslného kopce a vynošení veškeré techniky jsme jeli přeparkovat auta na spodní parkoviště a pak nás pan hodný majitel Robert odvezl svým 4x4 zpět na chatu.
Během hodiny jsme měli postaveno a už jsme jenom čekali na povel, abychom spustili naší show. Chata se začínala pomalu plnit pro nás neznámými hosty, ale pro Roberta to byli staří známí z okolních chat. Odbyla půl devátá a my jsme spustili libé tóny našeho intra.
Ze začátku se vůbec nikdo z příchozích nechytal, takže po odehrání veškerých našich cyzojazyčních písniček jsme dali pauzu na pivex a džontex. Asi za 20 minut jsme spustili naší druhou půl, kterou tvořila už jenom česká tvorba. Ke konci druhé půlky se na parketu před námi začali vlnit místní návštěvníci.
Dohráli jsem druhou půlku a mysleli jsme, že je konec… a na to Robert „ se podívejte, to musíte ještě hrát „ Tak po další přestávce jsme začali celý playlist od znova. Celková délka našeho vystoupení trvala asi 2 hodiny a 30 minut.
Po skončení a sbalení většiny věcí, jsme se dál věnovali alkoholu, když najednou vyhroceno a dostávám plnou dvojkou vína přímo do otevřených očí od Majdy…..no a tak se jdu převléct. Dojdu nahoru a zjistím, že nemám klíče, když najednou Majda a že se omlouvá…tak jí zkušeně posílám zpět dolů pro klíče od pokoje, které jsem dole zapomněl.
Převlíknu se, Majda mi pověsí košili a jdu dolů. No, a je to tady. Dál v klidu popíjím a najednou dvě rychlý na bradu. Rozkoukám se a zjistím, že Lesík. Moje reakce … jdu ho zabít, ale v tom už mě držel Martin a Alan a říkají, ať na to seru. Dál už jenom hajzl, umyvadlo a spousta krve z rozseknutého spodního rtu. Nechápu, jsem nasranej a jdu si lehnout. Asi za půl hodiny mě budí Lesík s tím, že zavolal Horskou službu, aby se na ten můj spodní ret podívali. Horská služba ošetřila a tak jsem to šel ještě pár panáky vydezinfikovat. Mezitím se dozvídám proč vlastně … no klasiky sračka, takže to nebudu rozebírat.
Druhý den u snídaně Robert říká: „Vy jste dobrá kapela, jste včera předvedli úplně všechno…koncert, pitku a pak i bitku“
Dosnídali jsme, někteří dali i menší oběd a po naložení věcí jsme vyrazili směr Praha.
To asi vše ze zájezdu The Radicals do Krkonoš.
Užívejte života a v pátek v Propagandě.
Jakub
pátek 7. června 2013
středa 5. června 2013
Barvy léta s Radikálama
Tak a první velký festival máme za sebou.... Postaral se o to kdo jinej než náš velká MANAŽA Jáca. Tentokrát jsme si mohli zahrát takřka po boku skoro všech punkových legend z naší milované republiky (aj tej slovackej). Abych to upřesnil, otevírali jsme Barvy léta aneb 28. výročí kapely Tři sestry. Termín byl docela nemilosrdný: pátek 17. května začátek přesně ve 12:10 PM a konec do 12:40 PM. Tomuto času samozřejmě odpovídala i návštěvnost a naše publikum složené z hlavně z nezaměstnaných, záškoláků a securiťáků :) O příjezdu mohu říct pouze to, že byl velmi hektický a kromě Lesíka, který přijel přímo na plac jak velká rockstar taxikem(pozdě) jsme se jakž takž sešli akorát abychom si před výstupem mohli koupit pár nevychlazených piv( což v mém případě, kdy jsem zrovna dolehával chřipku, nebyl tak skvělý nápad)
Proběhl nástup na podium, které bylo 3x větší než na jaké jsme byli doposud zvyklí. Následovala zvuková zkouška a následně koncert, splácaný hodně na rychlo, abychom mohli dát co nejvíce songů za tu nám přiřazenou půlhoďku....i tak jsme museli vyškrtat pár našich super pecek.....jako například disco disco.... Ačkoli nebyly slyšet housle a trochu haprovaly i zpěvy v odposleších, koncert jsme zakončili a vysloužili si milý aplaus od pár na trávě sedích skupinek fandů.....a to bylo z naší tvorby asi tak vše..... vlastně jsem stačil ještě rozlejt vodu po podiu, aby po nás něco zůstalo :)
Po nás nastoupila skupinka Nežfaleš(nebo tak nějak) a punk pokračoval dál a dál.... než přišel další punk v podání Applejuice, kde exceloval jeden neznámý bubeník židovského původu.....Dále si pamatuji Plexis(kteří měli poněkud zvláštní zvuk) Po nich Visací zámek(ti na zvuku pro změnu zase pracovali dlouho ) Mezitim zmizeli skoro všichni spolukapelníci a už jsem myslel že půjdu domu..... ale byla tu Zona A a velmi libová show.... celý den zakončovali Cockney rejects s boxujícím frontmanem a přízvukem tak libým, že jsem nerozumněl ani slovo a tak jsem nečekal na punkem přecpanou tramváju a vyrazili jsme v půlce vystoupení směr domů........ nebo aspoň k Sadu, kterej je blíž..... Každopádně dobrá zkušenost a manažovi moc děkujeme i že domluvil následnou akci na Chatě skácelka, o které vám však podá report už někdo jiný.
čus jak sviňa
Alan
Proběhl nástup na podium, které bylo 3x větší než na jaké jsme byli doposud zvyklí. Následovala zvuková zkouška a následně koncert, splácaný hodně na rychlo, abychom mohli dát co nejvíce songů za tu nám přiřazenou půlhoďku....i tak jsme museli vyškrtat pár našich super pecek.....jako například disco disco.... Ačkoli nebyly slyšet housle a trochu haprovaly i zpěvy v odposleších, koncert jsme zakončili a vysloužili si milý aplaus od pár na trávě sedích skupinek fandů.....a to bylo z naší tvorby asi tak vše..... vlastně jsem stačil ještě rozlejt vodu po podiu, aby po nás něco zůstalo :)
Po nás nastoupila skupinka Nežfaleš(nebo tak nějak) a punk pokračoval dál a dál.... než přišel další punk v podání Applejuice, kde exceloval jeden neznámý bubeník židovského původu.....Dále si pamatuji Plexis(kteří měli poněkud zvláštní zvuk) Po nich Visací zámek(ti na zvuku pro změnu zase pracovali dlouho ) Mezitim zmizeli skoro všichni spolukapelníci a už jsem myslel že půjdu domu..... ale byla tu Zona A a velmi libová show.... celý den zakončovali Cockney rejects s boxujícím frontmanem a přízvukem tak libým, že jsem nerozumněl ani slovo a tak jsem nečekal na punkem přecpanou tramváju a vyrazili jsme v půlce vystoupení směr domů........ nebo aspoň k Sadu, kterej je blíž..... Každopádně dobrá zkušenost a manažovi moc děkujeme i že domluvil následnou akci na Chatě skácelka, o které vám však podá report už někdo jiný.
čus jak sviňa
Alan
středa 24. dubna 2013
The Radicals v XT3
Deset dní před hraním nám přišla zpráva od Brainwave production, jestli si nechceme zahrát v pátek v Žižkovém klubu XT3 .. jasně že jo, i když to teda bylo přesně týden po vydařeném večírku ve Strašnickém divadle, který se některým z nás docela protáhl.
Při sestupu do sklepních prostor jsme si zavzpomínali na představení s bývalýma skupinama, tehdy v Guru ať již se Zrakawadu nebo s Tu Bordel.Přívítala nás poněkud drsnější skupina Freeon která přecházela od melodiického metalu po styl Rage against the machines – ocenil bubeník Šimon.
Následovaly 4 Grammy, taková klasická chytlavá garážovka, při které jsem si prostě vybavil Rolling Stones akorát že tidle byli o 50let mladší.Během pokuřování v backstagi přišel Tomáš Tashil z Brainwave production, který po prvním pohledu říká – vy jste z Radicals co? Rychle nakoupit pivka abychom nedopadli jak žíznivý Alan minule, naladit nástroje, zvuková zkouška a show..Cyril..tadáá tyda tadáá.. Áňa v nových šatech co si prý ušila za 20min sklízí ovace, asi za ty šaty. Lesík při pohledu na slečny v publiku zapomněl proč nemohl zkoušet před měsícem – ruka v gipsu.. Ja jsem trochu blbnul s basovým kombem-příště konečně svý. Šimon nás opět podržel za bicíma, abychom měli grády. Petki show man jako vždy.Jo a na FB máme 98 To se mi líbí tak 100. zvu na panáka radikální whisky.
Matěj
pátek 19. dubna 2013
Radikálové opět v Praze, tentokrát to schytalo Strašnické divadlo!
Tak za sebou máme další úspěšnou akci. Jako náš včerejší cíl bylo vybráno strašnické divadlo, konkrétně třetí scéna a naše skákavé bomby opět bylo slyšet všude v blízkém okolí divadla....:)
vše začalo asi před dvěma týdny, kdy nám odřekla Vozovna Střešovice již domluvený termín na koncert z důvodu "nepřipravenosti na návštěvníky". Proto jsme začali urychleně vyhledávat vhodný objekt pro tuto akci ve stejném termínu. Po dlouhém spekulování a návrzích od všech členů nakonec vyhrálo právě divadlo ve strašnicích, které navrhovala naše majstrviolonist Anča Dvořáčků.
Na tuto misi jsme se důkladně připravovali, nicméně jak bývá zvykem, vždycky se nějaká chybička vloudí a v tomto případě jsme zapomněli na jeden celkem důležitý nástroj a to klávesy(hlavně kvůli songu DISCO, DISCO), tak nezbývalo nic jiného, než se pro ně vydat zpět do zkušebny. Když jsem dorazil zpět, cítil jsem hluboké oddychnutí Petkiho, že se mu vrátilo auto v celku :)
Po zapojení všeho potřebného a krátkém nazvučení nástrojů odstartovala tento večer výborná a perspektivní kapela EMERGENCY v čele s baskytaristkou a zpěvačkou se skvělým hlasem v jednom. Zahráli své pecky jako No regrets a dále písničky od guano apes a co mne nejvíce a příjemně překvapilo byl remake paint in black od Rolling stones.
Po malé odmlce nastpoupili the radicals opět se znělkou jako sedm statečných a po intru a batohu se začali vlnit lidi v první řadě. Jelikož jsme zkoušeli nového zvukaře, který nás tak dobře ještě neznal, bylo chvílemi slyšet hlasté zahučení odposlechů, ale i tento problém se nakonec docela solidně vyřešil a koncert mohl pokračovat až do zdárného konce, kdy Lesík zahrál své au au sólo se sádrou do písničky Ugly faced woman a my se mohli rozloučit s roztančeným davem a dát si zasloužené osvěženíčko, každý podle svého gusta.
Večer však nekončil a pitka taky ne, a tak se scéna 3 osvědčila jako výborné místo, kde se dá odložit boa, tak jak nám to ukázala Elis na schodech :)
Nakonec jsme museli odvézt věci na jih, kde jsme narazili na dvě velké oslavy narozenin......... chlast........ dorážečka..........tágo..........roxy(pouze vchod)...........tágo..........u sadu.........chodba.........hajzl........umyvadlo.......postel....blbě......
Alan
PS: uvidíme jak to dopadne v tento pátek v XT3..... report na sebe doufejme nenechá čekat stejně jako tento ;)
Tak za sebou máme další úspěšnou akci. Jako náš včerejší cíl bylo vybráno strašnické divadlo, konkrétně třetí scéna a naše skákavé bomby opět bylo slyšet všude v blízkém okolí divadla....:)
vše začalo asi před dvěma týdny, kdy nám odřekla Vozovna Střešovice již domluvený termín na koncert z důvodu "nepřipravenosti na návštěvníky". Proto jsme začali urychleně vyhledávat vhodný objekt pro tuto akci ve stejném termínu. Po dlouhém spekulování a návrzích od všech členů nakonec vyhrálo právě divadlo ve strašnicích, které navrhovala naše majstrviolonist Anča Dvořáčků.
Na tuto misi jsme se důkladně připravovali, nicméně jak bývá zvykem, vždycky se nějaká chybička vloudí a v tomto případě jsme zapomněli na jeden celkem důležitý nástroj a to klávesy(hlavně kvůli songu DISCO, DISCO), tak nezbývalo nic jiného, než se pro ně vydat zpět do zkušebny. Když jsem dorazil zpět, cítil jsem hluboké oddychnutí Petkiho, že se mu vrátilo auto v celku :)
Po zapojení všeho potřebného a krátkém nazvučení nástrojů odstartovala tento večer výborná a perspektivní kapela EMERGENCY v čele s baskytaristkou a zpěvačkou se skvělým hlasem v jednom. Zahráli své pecky jako No regrets a dále písničky od guano apes a co mne nejvíce a příjemně překvapilo byl remake paint in black od Rolling stones.
Po malé odmlce nastpoupili the radicals opět se znělkou jako sedm statečných a po intru a batohu se začali vlnit lidi v první řadě. Jelikož jsme zkoušeli nového zvukaře, který nás tak dobře ještě neznal, bylo chvílemi slyšet hlasté zahučení odposlechů, ale i tento problém se nakonec docela solidně vyřešil a koncert mohl pokračovat až do zdárného konce, kdy Lesík zahrál své au au sólo se sádrou do písničky Ugly faced woman a my se mohli rozloučit s roztančeným davem a dát si zasloužené osvěženíčko, každý podle svého gusta.
Večer však nekončil a pitka taky ne, a tak se scéna 3 osvědčila jako výborné místo, kde se dá odložit boa, tak jak nám to ukázala Elis na schodech :)
Nakonec jsme museli odvézt věci na jih, kde jsme narazili na dvě velké oslavy narozenin......... chlast........ dorážečka..........tágo..........roxy(pouze vchod)...........tágo..........u sadu.........chodba.........hajzl........umyvadlo.......postel....blbě......
Alan
PS: uvidíme jak to dopadne v tento pátek v XT3..... report na sebe doufejme nenechá čekat stejně jako tento ;)
pondělí 18. března 2013
Radikálové dobývali Sokolov
Tak už je to tady. The Radicals (originally from the B-side) už nejsou kapelou hrající pouze v Praze. Tento víkend jsme konečně poznali, jaké to je zahrát si někde jinde než v domácím Eskobaru a hlavně před lidmi, kteří o naší kapele nikdy neslyšeli.
Po naložení aparatury do aut jsme rozdělili naší delegaci na tři části. Jedna vezla věci, druhá vypila flašku Metaxy a třetí si ničila (většinou dobrovolně) sluchovody nahlas puštěným Láďou Křížkem. Po příjezdu do Sokolova, jsme trošku bloudili a jeli naslepo, ale nakonec jsme našli jak pub u Charlieho (malebná hospůdka, kde se celá ta paráda měla odehrávat) tak i úbytovnu se super lednicí na víno a rolí toaletního papíru na horší rána:)
Akci započali mladí Sokolovští kluci z the Crux, kteří předvedli, že punk rozhodně mrtvej není a ještě dlouho nebude. Publikum pobavili, především živostí projevu a výbornou a přesnou hrou bubeníka a basy.... Myslím, že o týhle bandě ještě určitě uslyšíme.... Dále vystoupili The Smokers, kterým velice svědčilo domácí prostředí a bylo vidět, že to jsou šoumeni, o kterejch ví asi celej Sokolov a zná velmi dobře jejich tvorbu. To bylo patrné hlavně u pár pecek, které jednohlasně zpívalo spousta účastníku tohoto parádního večírku. Velkej respekt hlavně hlavnímu zpěvákovi a kytaristovi v jednom, kterej si odložil boa k nám pod stůl pár minut před nástupem na "jeviště" a zvládl to se vší parádou.
Jako poslední jsme byli na řadě my.... a jelikož jsme hráli poslední, někteří z nás už byli ve stavu, ve kterém často dohráváme na zkouškách :) Kvůli velkému počtu našich členů jsme se samozřejmě nevešli na prostor původně vyhrazený na hraní a tak jsme se po vzoru svých předchůdců rozdělili na dvě části a Aňňa mi udělala radost, že šla se mnou dopředu a ukázala všem na obdiv své hudební vlohy. Šimon jako vždy táhnul celou kapelu přesnopřísným rytmem do předu, Matěj vyšvihl zase basu, že se hospoda otřásala, Petki s Lesíkem drhli kejtry a zpívali a předváděli nemožné a lidi jásali, tancovali a skákali tak mocně, že nám málem ušlapali Cyrila, kterej se při super breaku Aliho G dostal až pod nohy davu :) Naštěstí se ale vše obešlo bez úrazu. Po celou tu dobu sledovala situaci svým objektivem Kristýna, která nám zase dodá nějaké to úžasné foto a všichni se na to samozřejmě těšíme. Po všech dohranejch peckách a děkovačce Sokolovákům a Sokolovačkám za krásný přijetí a bezva akci, jsme šli dělat to co umíme a děláme nejradši - Znovu chlastat. Bohužel tři členové naší výpravy museli jet do Prahy rovnou po vystoupení a tak nemohli prožít zbytek týhle akce, což byla velká škoda, ale nedalo se nic dělat. Po dokončení pitného režimu jsme se vydali pěšky na úbytovnu až na Petkiho, kterej si vzal sám tágo a pak na nás čekal půlhodiny v zimě před barákem :D zbytek večera se mi však rozplývá v mlžnu a nedokážu popsat co se dělo přesně potom....
Takže se posuneme rovnou na další den na ráno, kdy Pavel Buřič musel znovu rozjet vinnou debatu a za pár minut jsme na tom byli stejně jako na konci minulého večera :) Navštívili jsme jednu super restauraci, dali si česnečku a výbornej kančí gulášek. Po příjezdu do Prahy a vyložení aparaturky začalo mini fotbalové utkání mezi mnou a Cyrilem, kterej udělal tak dobrej trik, že si sedřel o beton půlku ksichtu a tím zároveň skončil i zápas a to nerozhodně :)
PS: Cyril je nejlepší kaskadér, kterýho znám a prodloužil mi zas o pár minut život
a to je asi vše....
Alan
Po naložení aparatury do aut jsme rozdělili naší delegaci na tři části. Jedna vezla věci, druhá vypila flašku Metaxy a třetí si ničila (většinou dobrovolně) sluchovody nahlas puštěným Láďou Křížkem. Po příjezdu do Sokolova, jsme trošku bloudili a jeli naslepo, ale nakonec jsme našli jak pub u Charlieho (malebná hospůdka, kde se celá ta paráda měla odehrávat) tak i úbytovnu se super lednicí na víno a rolí toaletního papíru na horší rána:)
Akci započali mladí Sokolovští kluci z the Crux, kteří předvedli, že punk rozhodně mrtvej není a ještě dlouho nebude. Publikum pobavili, především živostí projevu a výbornou a přesnou hrou bubeníka a basy.... Myslím, že o týhle bandě ještě určitě uslyšíme.... Dále vystoupili The Smokers, kterým velice svědčilo domácí prostředí a bylo vidět, že to jsou šoumeni, o kterejch ví asi celej Sokolov a zná velmi dobře jejich tvorbu. To bylo patrné hlavně u pár pecek, které jednohlasně zpívalo spousta účastníku tohoto parádního večírku. Velkej respekt hlavně hlavnímu zpěvákovi a kytaristovi v jednom, kterej si odložil boa k nám pod stůl pár minut před nástupem na "jeviště" a zvládl to se vší parádou.
Jako poslední jsme byli na řadě my.... a jelikož jsme hráli poslední, někteří z nás už byli ve stavu, ve kterém často dohráváme na zkouškách :) Kvůli velkému počtu našich členů jsme se samozřejmě nevešli na prostor původně vyhrazený na hraní a tak jsme se po vzoru svých předchůdců rozdělili na dvě části a Aňňa mi udělala radost, že šla se mnou dopředu a ukázala všem na obdiv své hudební vlohy. Šimon jako vždy táhnul celou kapelu přesnopřísným rytmem do předu, Matěj vyšvihl zase basu, že se hospoda otřásala, Petki s Lesíkem drhli kejtry a zpívali a předváděli nemožné a lidi jásali, tancovali a skákali tak mocně, že nám málem ušlapali Cyrila, kterej se při super breaku Aliho G dostal až pod nohy davu :) Naštěstí se ale vše obešlo bez úrazu. Po celou tu dobu sledovala situaci svým objektivem Kristýna, která nám zase dodá nějaké to úžasné foto a všichni se na to samozřejmě těšíme. Po všech dohranejch peckách a děkovačce Sokolovákům a Sokolovačkám za krásný přijetí a bezva akci, jsme šli dělat to co umíme a děláme nejradši - Znovu chlastat. Bohužel tři členové naší výpravy museli jet do Prahy rovnou po vystoupení a tak nemohli prožít zbytek týhle akce, což byla velká škoda, ale nedalo se nic dělat. Po dokončení pitného režimu jsme se vydali pěšky na úbytovnu až na Petkiho, kterej si vzal sám tágo a pak na nás čekal půlhodiny v zimě před barákem :D zbytek večera se mi však rozplývá v mlžnu a nedokážu popsat co se dělo přesně potom....
Takže se posuneme rovnou na další den na ráno, kdy Pavel Buřič musel znovu rozjet vinnou debatu a za pár minut jsme na tom byli stejně jako na konci minulého večera :) Navštívili jsme jednu super restauraci, dali si česnečku a výbornej kančí gulášek. Po příjezdu do Prahy a vyložení aparaturky začalo mini fotbalové utkání mezi mnou a Cyrilem, kterej udělal tak dobrej trik, že si sedřel o beton půlku ksichtu a tím zároveň skončil i zápas a to nerozhodně :)
PS: Cyril je nejlepší kaskadér, kterýho znám a prodloužil mi zas o pár minut život
a to je asi vše....
Alan
neděle 3. března 2013
Placky měly u úspěch!
Dnes jsem zjistil, že limitovaná série placek od Roberta Fiskandla ( placker.cz ) byla skutečně limitovaná a to sobotním večerem. Placky zmizely do posledního kusu! Proto necháme do dalšího koncertu objednat nové placky v dostatečném množství, aby si každý radikální fanoušek mohl přinést domů placku podle svého vkusu, nebo momentálního outfitu ;-)
Pokud na fotkách nevidíte vaši oblíbenou barevnou kombinaci, nebojte se a napište si o ní do komentářů.
Cyril
Ohlasy včerejšího koncertu na Tvrzi
Včerejší večírek se výborně vydařil. Někteří členové asi ještě vyspávají po skvělé párty a tak se s vámi musím podělit o včerejším zážitku já.
Hned ze začátku to rozjela pražská banda L-159 se svým melodickým punkrockem. Po ní již následovalo nás 7 statečných a nakonec The Smokers ze Sokolova, kteří po prezentaci svých songů zakončili večer klasikami za staré školy, například Sonic Reducer od Dead Boys a další pecky.
Hlavně bych chtěl vyznamenat Šimonovy ultra přesné bicí, Anna se na svém druhém koncertě již nebála a předvedla, co všechno umí na housle, Alan sázel vtípky jeden za druhým, Petki s Lesíkem trápili kytary, až to nevydržela jedna struna a Matěj to jistil z pozadí svojí jistou basou. Taky nesmím zapomenout na tradičně výbornou podporu fanoušků na Tvrzi a potěšilo nás, že jsme zahlédli i spoustu nových tváří.
Jen tak dál!! :-)
Cyril
Hned ze začátku to rozjela pražská banda L-159 se svým melodickým punkrockem. Po ní již následovalo nás 7 statečných a nakonec The Smokers ze Sokolova, kteří po prezentaci svých songů zakončili večer klasikami za staré školy, například Sonic Reducer od Dead Boys a další pecky.
Hlavně bych chtěl vyznamenat Šimonovy ultra přesné bicí, Anna se na svém druhém koncertě již nebála a předvedla, co všechno umí na housle, Alan sázel vtípky jeden za druhým, Petki s Lesíkem trápili kytary, až to nevydržela jedna struna a Matěj to jistil z pozadí svojí jistou basou. Taky nesmím zapomenout na tradičně výbornou podporu fanoušků na Tvrzi a potěšilo nás, že jsme zahlédli i spoustu nových tváří.
Jen tak dál!! :-)
Cyril
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)